L

eni Riefenstahl byla jednou z nejtalentovanějších filmových režisérek a zároveň nejkontroverznějších žen 20. století. Jako první se probojovala do prostředí, kterému dominovali jen muži. Nejen že si v tomto prostředí našla své místo, přišla dokonce s řadou nových technik, které se používají dodnes. Vedle jejích filmařských schopností ale její jméno provází jiná nálepka - přítelkyně a dvorní režisérka Adolfa Hitlera - muže, který stál na počátku její závratné kariéry. Čím byla tato žena tak fascinující, že se mohla spolupodílet na propagaci idejí Třetí říše? Pomohla jí vůle nebo ženská lstivost?

Hitlera Leni uchvátila svou krásou ve filmu Das Blaue licht (1932), který také sama režírovala. Ten pak neváhal ani minutu a vybral si jí přímo k natočení svého vlastního filmu. Slávu a mezinárodní věhlas jí tak přinesl až propagandistický film Triumph des Willens (1934), natočený doslova na zakázku od špiček režimu, dokumentující sjezdy NSDAP s jediným cílem: glorifikace ideálů nacismu. Vůdce byl z filmu nadšen, cesta na výsluní byla pro Leni již zcela otevřena. Následovalo pak neméně úspěšné veledílo Olympia (1936) z Olympijských her v Berlíně, které bylo doslova oslavou dokonalosti lidského těla a ovlivnilo v mnohém moderní sportovní fotografii. Film byl v roce 1956 v USA zařazen mezi deset nejlepších filmů všech dob. Leni Riefenstahl měla zaručenou doživotní reputaci.

Přestože je spojována hlavně s propagandistickými snímky z éry nacistického Německa, nelze do této škatulky zahrnout celou její obsáhlou tvorbu. Po pádu Hitlera se Leni, a v podstatě pak až do konce svého života, úzkostně snažila zpřetrhat veškeré kontakty s nacistickým režimem. Prošla si řadou nepříjemných soudních procesů v období denacifikace Německa a nějaký čas dokonce nesměla ani točit. Začala proto budovat kariéru doslova od píky. Velmi brzy o sobě dala vědět jako fotografka. Odjela do Afriky, kde nějaký čas žila, naučila se místní jazyk a osvojila si kulturu, aby pak věrohodně zachytila každodenní život domorodých obyvatel. O pár let později se zase s obrovskou vervou vrhla do fotografování podmořského života v Rudém moři, aby na toto téma ve 100 letech natočila dokumentární film Impressionen unter Wasser(2002).

Leni Riefenstahl se dožila opravdu úctyhodného věku 101 let, zemřela 8. září 2003 ve svém domě v Německu. Otázku viny za propagaci nacistického režimu si nikdy navenek nepřipustila, schovávala se za naivitu a ignoranci. Leica Gallery měla tu čest uspořádat rok poté na Pražském hradě retrospektivní výstavu pod názvem Mýtus Leni Riefenstahl, od které se čekalo konečné zhodnocení tvorby Leni Riefenstahlové. Obávám se ale, že její tvorbu posoudí až další generace.

Zdroj obrázku: NYTimes.

blog comments powered by Disqus

About me

Contact

Contact me via e-mail:



I'll be glad if you link posts that you like. Please do not copy or reproduce images or text without permission.

Translation

"I may be wrong and you may be right, and by an effort, we may get nearer to the truth." Karl Popper

detail v lightboxu
Zavřít
detail v lightboxu
Zavřít
detail v lightboxu
Zavřít
detail v lightboxu
Zavřít
detail v lightboxu
Zavřít
detail v lightboxu
Zavřít